Sklo

Různě barevné sklo Sklo bylo objeveno kolem roku 3000 př. n. l. v Egyptě. Zpočátku bylo velmi nečisté a bylo používáno na výrobu ozdob (tyčinky, kuličky). Obsahovalo oxid křemičitý, vápník a sodík, jednalo se tedy o vápenato-sodné sklo.

Fyzikální vlastnosti

Sklo je homogenní amorfní, tuhý materiál, který má v dlouhodobém hledisku vlastnosti a chování kapaliny. Vyrábí se z viskózní skloviny roztavené ve sklářské peci. Materiál se rychle zchladí a nemá dost času na zformování regulérní krystalové mřížky, podobně jako když se ...

Etymologie

České slovo sklo, ruské stěklo a litevské stiklas ukazují na společný balto-slovanský slovní základ, který patrně souvisí s řeckým stalaktos (= odkapávající - odtud pojmenování krápníků: stalaktity a stalagmity), avšak je odlišný od západních (germánských a románských) ...

Přehled

Jedna z nejobvyklejších charakteristik obyčejného skla je, že je transparentní (průhledné) pro viditelné světlo (ne všechny skleněné materiály jsou). Obyčejné sklo nepropouští světlo o vlnové délce nižší než 400 nm, též známé jak ultrafialové světlo nebo UV (UltraViolet), ...

Oxid křemičitý

Oxid křemičitý Obecné Systematický název Oxid křemičitý Triviální název křemen, křemenný písek, silika Latinský název Oxidum silicii Anglický název Silicon dioxide Německý název Siliciumdioxid Sumární vzorec SiO2 Vzhled Bezbarvá krystalická látka. (Barva je dána ...

Vápník

Vápník Atomové číslo 20 Počet stabilních izotopů 6 Relativní atomová hmotnost 40, 078(4) amu Elektronová konfigurace [Ar] 4s Skupenství Pevné Vzhled Teplota tání 842 °C (1115 K) Teplota varu 1454 °C (1757 K) Elektronegativita (Pauling) 1, 00 Hustota 1, 55 g/ cm...

Amorfní

Amorfní látky jsou látky v pevném skupenství, které nemají pravidelnou (krystalickou) strukturu. Uspořádání částic je v těchto látkách náhodné, určité zákonitosti existují pouze v polohách navzájem sousedících atomů. Pojmenování amorfní znamená v řečtině beztvarý, ...

Kapaliny

Kapalina neboli kapalná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky relativně blízko sebe, ale nejsou vázány v pevných polohách a mohou se pohybovat v celém objemu. Kinetická energie částic kapaliny je malá ve srovnání s vazební potenciální energií, takže ...

Viskózní

Viskozita (také vazkost) je fyzikální veličina, udávající poměr mezi tečným napětím a změnou rychlosti v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními vrstvami při proudění skutečné kapaliny. Viskozita je veličina charakterizující vnitřní tření a závisí především na přitažlivých ...

Krápníků

Tento článek pojednává o výrůstcích v jeskyních. O české hudební skupině pojednává článek Krápník (skupina). Velký bílý stalagmit Krápník je obecné označení pro podlouhlý výrůstek, vznikající na stropech i podlahách podzemních prostor. Zpravidla může mít ...

Stalaktity

Odkapávající voda z počátečních zárodků stalaktitů Stalaktit (z řeckého slova stalaktos - odkapávat) je sekundární krasový jev, který vyrůstá od stropu jeskyně případně ze šikmé plochy v místech, kde protékají vodní roztoky obohacené rozpuštěnými minerálními složkami. ...

Stalagmity

Počáteční stádium vznikajícího stalagmitu Vyvinutý stalagmit v jeskynním komplexu Stalagmit (z řeckého slova stalagma – odkapávat) je druh krápníku. Jedná se o sekundární krasový jev, který vyrůstá od podlahy jeskyně případně na svrchních částech objektů, na které dopadají ...

Nm

Další významy jsou uvedeny v článku Metr (rozcestník). Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Definice metru (podle soustavy SI): Metr je délka, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/ 299 792 458 s.Násobky a díly Z násobků a dílů metru se častěji ...

Ultrafialové světlo

Ultrafialové (zkratka UV, z anglického ultraviolet) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření. Pro člověka je neviditelné, existují však živočichové (ptáci, plazi, některý hmyz), kteří ...

Zpravodajství
díky, wikipedie! podporujeme stroke.cz podporujeme google.cz